Zelenina
Rozdělení zeleniny do skupin
- Košťálová zelenina: zelí hlávkové bílé a červené, kapusta hlávková, kapusta růžičková, kapusta kadeřavá, kedluben, květák, zelí čínské a pekingské,brokolice.
- Listová zelenina: salát hlávkový, čekanka, špenát, mangold.
- Kořenová zelenina: mrkev, petržel kořenová, petržel naťová, pastinák, celer, řepa červená, ředkvička, křen.
- Plodová zelenina: okurka, rajče, paprika, tykev, meloun, cukrový a meloun vodní.
- Lusková zelenina: hách, fazole.
- Cibulová zelenina: cibule kuchyňská, česnek, pór, pažitka.
- Kořeninová zelenina: majoránka, kopr, libeček lékařský.
Zelenina se může pěstovat dvojím způsobem:
- z přímých výsevů,
- z předpěstované sadby
Pěstování z přímých výsevů
Některé druhy zeleniny, které mají laciná semena a které se pěstují pro pozdější sklizeň, se mohou pěstovat z přímých výsevů. Semena se vysévají na jaře, v létě nebo na podzim. Rozhoduje o tom druh pěstované zeleniny a účel pěstování.
Podle doby výsevu rozeznáváme:
- jarní výsevy,
- letní výsevy,
- podzimní výsevy.
Před výsevem musí být půda velmi dobře připravená. Povrch musí být rovný. Zeleniny se vysévá různými způsoby. Nejčastějším způsobem je výsev do řádků. Některé zeleniny je výhodné vysévat do dvouřádků. Další způsobem výsevu je výsev do pásu. Méně se používá způsob setí neširoko a do hnízd.
Pěstování z předpěstované sadby
Předpěstováním sadby se urychlí vývoj zeleniny. Předpěstování je nezbytné při pěstování rané zeleniny a při pěstování zeleniny, která má drahé semeno.
Zeleninová sadba s pěstuje všemi způsoby předpěstování užívanými v zahradnictví. Semena zeleniny se mohou vysévat do truhlíků. Semena některých druhů zeleniny se vysévají přímo do sadbovačů. Sadba vysetá do truhlíků se po vyklíčení přepichuje na záhon, do sadbovačů nebo do balíčků. Sadba větších rostlin, jako jsou rajčata a papriky, se přepichuje do hrnků.
Důležité je pečlivé ošetřování zeleninové sadby. Nutná je pravidelná zálivka, přihnojování a odplevelování. Velmi důležité je větrání a otužování sadby.
Výsadba
Před výsadbou musí být půda dobře zpracována do hloubky a urovnána. Důležité je rozměření pozemků, zvláště vysazuje-li se do záhonů. Místo, kde se bude vysazovat, se vyznačí na pozemku znamenákem. Zelenina se vysazuje nejčastěji do čtvercového a trojúhelníkového sponu. Obdélníkového spon se používá méně.
Zelenina se sází ručně nebo strojem. Strojem se vysazuje do řádku nebo dvouřádků. Ruční výsadba se provádí kolíkem, lopatkou nebo motyčkou.
Ošetřování po výsevu a výsadbě
Zálivka:
Vysázenou zeleninu je nutné ihned zalít. Za sucha je nutné zalévat menšími dávkami vody pravidelně až do doby, kdy rostliny zakoření. Zálivkou musí být provlhčena vrstva půdy do hloubky 20cm. Na větších polohách se zavlažuje zelenina nejčastěji postřikem.
Jednocení:
Hustší porosty zeleniny, která se vysévá přímo na stanoviště, je nutné vyjednotit na vzdálenost, kterou rostliny potřebují klestu. Jednocení je nezbytné pro správný vývoj rostlin. Při jednocení se ponechává vždy jedna silnější rostlina a ostatní se odstraní i s kořeny. Jednocení se provádí pomocí motyčky.
Jednotí se mrkev, petržel, hlávkový salát z přímého výsevu, ale i další druhy zeleniny z přímých výsevů seté běžnými secími stroji.
Přihnojování:
Po vyjednocení nebo po zakořenění vysázené zeleniny je vhodné provést přihnojení. Nejčastějším způsobem je přihnojování „neširoko“
Při tomto způsobu se rozhodí hnojivo rovnoměrně na celou plochu. Některé druhy zeleniny (květák) je vhodné přihnojovat „kroužkováním“. Při kroužkování se hnojivo opatrně rozsype kolem rostliny.
Plečkování:
Plečkování je velmi důležité opatření při pěstování zeleniny. Plečkováním se ničí plevele, provzdušuje se půda, rozrušuje se půdní škraloup po dešti a závlaze snižuje odpad vody z půdy. Často zalévaná zelenina se vícekrát plečkuje.
Okopávka:
Okopávkou se doplňuje plečkování. Má obdobný účinek. Okopávají se ta místa mezi rostlinami, která nebyla plečkována. Plevelem, který je v blízkosti rostliny, se vytrhává rukou.
Hrůbkování:
Hrůbkování je nahrnování zeminy k rostlinám. Rostliny jsou stabilnější, více zakořeňují, některé tvoří lepší, větší a jemnější části, jako např. pór a chřest.
Ochrana před chorobami a škůdci
Choroby a škůdci mohou způsobit na zelenině velké škody. Snižují výnosy a kvalitu zeleniny. Je proto nutné jejich výskyt omezit. Nejčastěji s choroby a škůdci likvidují za pomoci přípravku na ochranu rostlin. Jejich použití se řídí přísnými předpisy, podle kterých se musí postupovat. Nesprávné použití by mohlo způsobit poškození nebo zničení zeleniny, nebo poškození zdraví konzumentů zeleniny.
Zeleninu je možné chránit proti nepřízni počasí případně proti chorobám a škůdcům různými zahradními tkaninami a foliemi. Zeleninu pěstovanou pod kryty je možné dříve sklízet.
Sklizeň
Sklizeň zeleniny je práce organizačně náročná a namáhavá zelenina se sklízí ručně ne mechanizovaně. Rané a jemné druhy lze sklízí jen ručně. Je to např. raný salát, květák, ředkvička, okurky nebo fazolové lusky. Způsoby sklizně - záleží především na druhu zeleniny a na účelu pěstování.
Rozlišují se dva základní druhy sklizně zeleniny:
- sklizeň probírkou
- sklizeň jednorázová
