školní blog

Rychlý kontakt

SOŠ a SOU Horky nad Jizerou 35
294 73 Brodce

Tel:+420 326 312 234
Mob:+420 604 633 999
Fax: +420 326 312 119

Datová schránka ID: 8erybt4

Web: http://www.souhorky.cz
Mail: souhorky@souhorky.cz
Mail pro úřední podání: sohmb@kr-s.cz

Včela medonosná

Apis mellifera L., 1758.

Vědecká klasifikace

Říše: živočichové (Nimalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: blanokřídlí (Hymenoptera)
Podřád: štíhlopasí (Apocrota)
Čeleď: včelovití (Apidae)
Rod: včela (Apis)

Je nejznámější zástupce společenského hmyzu.

Druh vznikl pravděpodobně vlivem extrémní geografické izolace od mateřské populace včely východní v době „nedávné“ asi před 8000-10000 lety z Včely východní.
Z archeologie však víme, že včela medonosná, resp. její předchůdkyně žily na Zemi již před 120. miliony let.

Původní oblast rozšíření: Afrika, Blízký východ, Evropa. Do Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland byla přivezena až v 17. století, na Dálný východ až začátkem 20. století.

Svá hnízda si staví na chráněných místech, v dutinách stromů, skalních štěrbinách apod. Plásty jsou umístěny svisle vedle sebe, zpravidla jich je 8-9. Mezi ostatními druhy včel je nejvíce hospodářsky využívána a včelaři ji chovají v úlech různých velikostí.

Vývoj včely

Vajíčko pokládá matky včely medonosné do dělničí či trubčí buňky plástu nebo do mateří misky. Do včelí buňky klade matka oplozená vajíčka, do trubčí neoplozená vajíčka. Vajíčko je bílé tyčinkovité, lehce zakřivené o délce 1,3 – 1,8 mm a hmotnosti kolem 0,130 mg.

Čtvrtý den od položení vajíčka se z něj vylíhne larva. Tělo tvoří hlava a 13 článků. Pokožka má bílou lesklou barvu. Larva postupně v buňce roste a devátý den ji v buňce dělničí, trubčí i mateří zavíčkují.

Předkukla je třetí vývojovou fází. Larva se zakuklí, vytvoří zámotek po zavíčkování buňky. Jednotlivé vnější části těla předkukly už začínají narůstat do tvarů podobných dospělé včele.

Kukla je čtvrtým stadiem vývoje. Stadium u matky je 5 dní u dělnice a trubce 8 dní. Ve stadiu kukly nastává přeměna vnitřních orgánů.

Dospělec vylézá z buňky po vykousání jejího víčka. Celkový vývoj matky trvá běžně u matky 16 dní, dělnice 21 dní a trubce 24 dní.

Včelstvo

Včely žijí ve společenství, kterému říkáme včelstvo. Není to pouhý souhrn jedinců, ale říkáme, že včelstvo je tzv. superorganizmus. Mezi včelami ve včelstvu jsou složité sociální vztahy a funguje dokonalá dělba práce.
Ve včelstvu je zpravidla 1 oplozená matka, jejíž úlohou je klást vajíčka, čímž zabezpečuje obnovu včelstva. Asi 10 dní po narození létají matky na orientační a snubní lety. Při nich se spáří ve vzduchu s cca 10-20 trubci. Po oplození žije matka až 5 let v úle.

Dále je ve včelstvu cca 500-2000 trubců. Jejich úkolem, je oplodnit mladou matku. Po oplození trubec okamžitě umírá. Trubce včely odchovávají od jara do podletí. Před zimou je vyženou z úlů nebo ubodají, aby jim neujídali zásoby. Trubci však v sezoně pomáhají zahřívat včelí plod, neboť mají vyšší tělesnou teplotu nežli včely dělnice.

Dělnic je ve včelstvu 50 - 70000 v sezoně, přes zimu 10 - 30000. Dělnice vykonávají pro včelstvo všechny ostatní práce jako je vyhledávání potravy, zpracování medu z nektaru a medovice, nošení a zpracování pylu, přinášení a zpracování propolisu, nošení vody, stavění plástů, krmení matky, trubců, plodu. Střežení vchodu úlu, čištění plástů, úlů a včel samých, větrání a udržování správné teploty a vlhkosti v úle. Včela žije po narození cca 35 dní. Včely, které přečkají společně s matkou zimu, žijí 6-9 měsíců.

Po 2-3 hodinách po narození pracuje včela v úle jako čistička buněk. 4. den se z ní stává krmička, kdy krmí starší larvy.
Šestý den se z ní stává kojička - tyto včely krmí matky a mladý plod. Cca 12. den se u včely aktivují voskové žlázy a ze včely se stává stavitelka plástů. 18. dne od narození se včele vyvine jedová žláza a začíná strážit česno před nepřáteli. 21. den od narození se ze včely stává létavka, která donáší do úlu, vodu, nektar, medovici, propolis.


Matka (žlutě značená; včela medonosná vlašská) a její doprovod

 


Nejzákeřnější nemoc - parazit - Varroáza na včele

 

Potrava, krmení, med a další produkty

Potrava včel sestává z:
Bílkovinné složky – pyl květů
Glycidové složky – nektar hmyzosnubných květů a medovice, což je odpadní produkt metabolismu mer a mšic.
Pyl včely nosí v tzv. košíčcích na zadním páru nohou. Nektar a medovice sbírají do tzv. volátka, rozšířené části trávící trubce umístěné v přední části zadečku.

Bílkovinná složka potravy

Přinesený pyl je létavkami umisťován do buněk a úlové včely uskladněný pyl odebírají pro krmení plodu. Larva matky je krmena mateří kašičku, která má vysokou biologickou hodnotu. Pylu včelstvo pro svoji potřebu přinese a spotřebuje za celý rok cca 30 kg.

Glycidová složka potravy, med

Po příletu včely do úlu, předávají létavky nektar z volátka (medného váčku) úlovým včelám.
Úlové včely přinesený nektar zpracovávají a zahušťují, potom jej ukládají do buněk plástů. Dalším zahušťováním se snižuje procento vody v medu na 16-22%. Poté jej včely zavíčkují. Med včely používají podle potřeby na přežití, ale i jako pohonnou látku k létání. Včelstvo spotřebuje pro svoji potřebu za rok cca 70 kg.

Propolis

Je lepkavá pryskyřičná substance, kterou včely sbírají na pupenech stromů a keřů. Obsahuje vysoký podíl látek bránících vývoji mikroorganizmů. Včely ji používají k tmelení vnitřních stěn úlů, dezinfekci plástů, mumifikaci mrtvých těl vetřelců (myší).

Vosk

Je vysoce odolný ester jednouchých alkoholů a vyšších mastných kyselin. Mladé včely ho produkují jako výpotek tzv. zrcátek na spodní straně článků zadečku. Včely tyto výpotky smíchají slinami a postupně z něj modelují plást, což je svislá tenká vosková stěna osázená z obou stran hustou sítí šestibokých buněk. Buňka má šíři 4,6-5,4 mm u dělnic, u trubčích buněk je to kolem 6 ti mm. Hloubka buněk je až 15mm. Buňky jsou stavěny v mírném úhlu cca 5 stupňů vzhůru.

Voda

Vodu přinášejí včely létavky a je pro ně stejně tak důležitá, jako pro vše živé.

Orientace a komunikace

Včela medonosná je sociální hmyz, a proto má vysoce vyvinutou schopnost komunikace, která nebyla ještě zcela poznána.
Včelí tance - včely si jimi sdělují směr, vzdálenost a vydatnost zdroje potravy.
Feromony – další způsob komunikace na základě chemických podnětů pomocí feromonů.
Nejznámější jsou feromony jedové žlázy, feromon Nasanovy žlázy (vonné žlázy), mateří látka a další.

Obranná strategie

Obranný pud je jedním ze základních podmínek přežití. Včely musí ubránit medné zásoby před vetřelci. Útok včel lze očekávat jen tehdy, vnímají-li svou situaci jako ohrožení zásob či existence včelstva. Dnes jsou však včely šlechtěny na mírnost a již tolik agresivní nejsou.

Význam chovu včel

Lidé chovají včely ze dvou důvodů:

  • získávání včelích produktů (med, vosk, mateří kašička, pyl, propolis, jed)
  • opylovací činnost. Existují plodiny, bez jejichž opylení včelami není zajištěna úroda.

Na světě je opylováno 85% všech kvetoucích rostlin hmyzem, z toho 85% včelami. U ovocných stromů asi 90% květů navštěvují včely.
Seznam kvetoucích rostlin navštěvovaných včelami čitá na 170 000 druhů. Rostliny, které by se bez opylení včelami těžko obešly, tvoří skupinu 40 000 druhů.
Jedno včelstvo přinese za rok národnímu hospodářství svou opylovací činností cca 60 000,-- za rok.

Opylovací činnost včel:
Jabloň 90%
Třešeň 98,5%
Hrušeň 92%
Angrešt 73,3%
Višeň samosprašná 58,3%
Slivoň samosprašná 42,9%
Cizosprašné 96,4%.
Řepka olejka má vyšší výnosy o 30% při opylení včelami.

Podruhy včely medonosné.

Biologický druh včela medonosná (Apis melifera, L., 1758) je rozčleněna do početné škály podruhu.
Mezi nejznámější jsou:
Včela medonosná tmavá
Včela medonosná vlašská
Včela medonosná kraňská
Včela medonosná kavkazská, atd.

Původní včelou u nás byla Včela medonosná tmavá, vyznačovala se nerojivostí a vyšší agresivitou. V průběhu posledních 200 let včelaři dováželi různá plemena. Postupem se u nás stala domácí Včela medonosná kraňská, která se vyznačuje dobrými mednými výnosy, mírností, dobrou odolností vůči nemocem plodu. Co však včelaři opomíjeli je nerespektování zásad přírodní selekce, čehož důsledkem je snížená vitalita včelstev. To se někteří včelaři dnes snaží napravit i za cenu velkých obětí. Jiné cesty však není. Jinak budou naše včelstva závislá na léčivech. Mezi přední propagátory tohoto směru jsou včelaři Mladoboleslavska.
Největší včelařskou organizací v ČR je Český svaz včelařů o.s., který sdružuje 97% včelařů v celé ČR. V posledních létech se někteří včelaři z celé ČR sdružili do hnutí Šance pro včely a jejich snahou je komplexnější, alternativní ošetřování našich včel, které je využívá přirozených vlastností včel. Včely včelařů tohoto hnutí žijí v podmínkách blízkých těm, které by měly včely v přírodě (přirozená stavba plástů, medné zásoby po celý rok, přírodní zásady selekce, nepoužívání syntetických léčiv).

V roce 2014 zpracoval - Ing. Leoš Dvorský, předseda Včelařského spolku pro Mladou Boleslav a okolí.