školní blog

Rychlý kontakt

SOŠ a SOU Horky nad Jizerou 35
294 73 Brodce

Tel:+420 326 312 234
Mob:+420 604 633 999
Fax: +420 326 312 119

Datová schránka ID: 8erybt4

Web: http://www.souhorky.cz
Mail: souhorky@souhorky.cz
Mail pro úřední podání: sohmb@kr-s.cz

Stromy

Strom je vyšší forma rostliny s kmenem, větvemi a korunou. Hranice mezi keřovou a stromovitou formou může být někdy neurčitá a některé rostliny (např. jeřáb muk nebo hloh obecný) se mohou vyskytovat ve formě keře i stromu. Hlavní význam pro člověka mají stromy jako producenti dřeva, avšak mají také významnou ekologickou a estetickou funkci.

V místech dnešního výběhu pro koně a fotbalového hřiště se dříve nacházel rozsáhlý zámecký park, který dále pokračoval po úbočí zámeckého vrchu. Z parku se dodnes dochovalo jen několik cizokrajných stromů a mohutné solitéry domácích dřevin. Na stráni nad Jizerou směrem k Boleslavi můžeme najít cenná společenství teplomilných dubohabrových lesů.

Pro oblast dolního Pojizeří v okolí Horek nad Jizerou je typická intenzivně využívaná zemědělská krajina s nízkým podílem zalesněné plochy. S většími lesními celky se setkáme na historicky řídce osídleném území mezi Brodci a Luštěnicemi, na tzv. Mladé. Pro tamější chudé písčité půdy jsou typické bory a dubiny.

Nejvyššími stromy na světě jsou severoamerické sekvoje (Sequoia sempervirens), dosahující výšky přes 100 metrů. Nejvyššími stromy v Čechách jsou smrky (Picea excelsior), u nichž nejvyšší jedinci dosáhly výšky 58 metrů. Nejstarším známým stromem je opět severoamerická borovice osinatá (Pinus aristata) s prokazatelným stářím 4767 let. Českými rekordmany jsou tisy (Taxus baccata), z nichž ten nejstarší z Vilémovic má mezi 1500 a 2000 léty. Naproti tomu tzv. pionýrské dřeviny se dožívají věku jen zřídka přesahujícího 70 let – patří mezi ně bříza bělokorá (Betula pendula) a topol osika (Populus tremula).

Stromy v Horkách nad Jizerou

Ořešák černý (Juglans nigra) najdeme na pastvině pod zámkem. Jedná se o mohutný strom dosahující výšky až 45 metrů. Typický je silný vzpřímený a rovný kmen s velikou korunou. Ořešák pochází ze Severní Ameriky a v našich zemích se pěstuje jako okrasná dřevina v parcích, případně jako hospodářská dřevina pro produkci kořenové dýhy a ceněného dřeva. Strom má velké lichozpeřené listy, až 50 cm dlouhé. Plodem je kulovitý, černý a velmi tvrdý ořech, který je sice jedlý, ale zpravidla se nekonzumuje. Uplatnění nachází spíše v bižuterii jako šperk.

Sloupovitá forma dubu letního (Quercus robur ´Fastigiata´) je rovněž pozůstatkem zámeckého parku. Od dubu letního se liší úzkým a kompaktním vzrůstem a celkově menšími rozměry, i když může vyrůst do značné výšky. Fastigiátní duby nacházely dříve často uplatnění v parcích a i dnes se vysazují do zahrad nebo podél cest.

Jírovec maďal (Aesculus hippocastaneum), lidově zvaný koňský kaštan, pochází z Balkánu a je často pěstovaným oblíbeným stromem našich zahrad. Listy jsou dlanitě složené, pěti až sedmičetné. Květy jsou uspořádány ve vzpřímených až 30 cm dlouhých latách. Plodem je ostnitá tobolka s hnědými semeny, zvanými kaštany. Vlastní plod není pro člověka jedlý (na rozdíl od pravých kaštanů rodu Castanea), ale je vyhledávanou pochoutkou divoce žijících zvířat, proto jsou jírovce často vysazovány do obor.

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) je mohutný, až 40 metrů dorůstající strom. Listy jsou zpeřené, květy nenápadné a plodem jsou křídlaté nažky, které zpravidla vytrvají na stromě až do jara. Dle nároků na vláhu a půdu rozlišujeme horský a lužní typ jasanu, vyskytující se v zaplavovaných luzích podél větších řek. Velké exempláře v parku jsou představiteli lužního typu, s velkými nároky na vláhu a humózní a hlubokou půdu. Přítomnost jasanů bývá indikátorem úrodné zeminy. Jasanové dřevo je velmi kvalitní a vyhledávané pro výrobu nábytku, parket nebo hudebních nástrojů.

Habr obecný (Carpinus betulus) je typickým stromem strání nad Jizerou. Strom tvarem listů a kůry připomíná buk, ale je méně vzrůstný a roste zpravidla v nižších a teplejších polohách. Květem jsou jehnědy a plod má podobu malého oříšku s přirostlým listenem. Mladé rostliny snášejí silné zastínění. Dřevo habru není kvalitní a používá se hlavně jako palivo, avšak v zahradnictví je habr ceněn zejména jako vděčná rostlina do stříhaných živých plotů.

Topol bílý (Populus alba), lidově zvaný linda, je rychle rostoucí strom velkých rozměrů, zahrnující velké množství ekotypů, schopných růst ve velmi odlišných podmínkách od lužních lesů po polopouště. Zajímavým jevem je výrazná heterofylie, kdy tvar dlanitě laločnatých listů na výhoncích se zásadně liší od okrouhlých listů na krátkých výhonech starších větví. Linda je dvojdomý strom – květy samčích jedinců jsou jehnědy a samičí stromy plodí obrovské množství drobných ochmýřených semen, oblíbených alergiky. Topol bílý se v Čechách vyskytuje v nižších polohách. Jeho dřevo je velmi nekvalitní a jako hospodářská dřevina nemá využití.

Střemcha obecná (Padus avium) je nižší strom s červenohnědou kůrou, vyskytující se v lužních lesích a na březích řek. Listy se podobají svým tvarem listům třešně. V květnu kvete podmanivě vonícími bílými květy, vyhledávanými včelami. Plodem je černá peckovice s prudce jedovatou peckou. Střemcha snáší silný zástin a vyhovují jí bohaté a vlhké půdy. Odedávna byla považována za rostlinu magickou a z jejího dřeva byly vyráběny např. držadla pluhů. Dřevo je vyhledáváno řezbáři.