Konifery
= jehličnany a jinany
Jehlicovité nebo šupinaté listy, na zimu odpadávají u modřínu a tisovce, většinou pravidelný tvar, hustá koruna, příjemná vůně u některých druhů – borovice, smrky, jedle, douglaska.
Jedle bělokorá (Abies Alba)
Jedle kavkazská (Abies Normandia)
Jalovec obecný (Juniperus Communis)
Modřín opadavý (Larix Decidua)
Smrk obecný (Picea Abies)
Smrk pichlavý tzv.stříbrný (Picea Pungens)
Borovice lesní (Pinus Silvestris)
Borovice černá (Pinus Nigra)
Borovice kleč (Pinus Mugo Turra)
Borovice vejmutovka – hedvábná (Pinus Strobus)
Douglaska (Pseudotsuga Carr.)
Tis černý (Taxus toccata)
Zerav (Thuja)
Zerav západní (Thuja Occidentalis)
Zerav východní (Thuja Orientalis)
Konifery, v doslovném překladu „šiškonoši“ – conus = šiška jsou známější pod pojmem - Jehličnany a patří do třídy nahosemenných rostlin. Jsou vývojově mnohem starší než listnaté stromy, jejich vznik můžeme datovat až do geologického období karbonu v prvohorách.
Třída konifer je různorodá skupina rostlin rozdělená do jednotlivých řádů na borovicotvaré (70 rodů), cykasotvaré (11 rodů), jinanotvaré (1 rod) a liánovcotvaré (3 rody).
Konifery mají listy ve tvaru jehlic a většina konifer je neopadavých. Existují i výjimky, které na podzim shazují jehlice – typický představitel je u nás známý modřín.
Konifery nemají květy, jedna rostlina má samčí i samičí rozmnožovací orgány.
Pyl je větrem nebo hmyzem přenesen ze samčích šištic na vajíčka samičí rostliny a po oplodnění vznikají semena, která jsou volně uložená v šiškách.
Konifery mohou mít pyramidální, kuželovitý, sloupovitý, kulovitý neboli keřovitý, rozprostřený nebo převislý tvar a pro svou rozmanitost jsou oblíbenou dřevinou používanou v historických zahradách, parcích, ale i laickou veřejností v moderních okrasných zahradách u rodinných domů.
Dřevo konifer je po staletí základním stavebním materiálem a topivem. Jehličnany chrání půdu před erozí, poskytují místo k přežití i obživu tisícům živočichů. Jsou to tzv. čističi ovzduší – produkují kyslík a jsou schopni odbourávat tisíce tun emisí.
Zajímavosti ze světa konifer
Víte že...
...za údajně nejstarší strom na světě je považována borovice osinatá, která roste v Kalifornii – odhadované stáří stromu je téměř 5 000 let.
...mezi nejvyšší stromy patří Sekvoje vždyzelená a Sekvojovec obrovský – rostou v amerických horských oblastech Sierry Nevady a Kalifornie a dosahují až 100m výšky. Zdokumentovaným nejvyšším stromem světa je jedinec druhu sekvoj vždyzelená, rostoucí v Humboldtově národním parku v USA, který má neuvěřitelnou výšku 112,6 m, což je pro představu dvakrát víc než výška Petřínské rozhledny. Vůbec nejvyšším známým sekvojovcem byl 135 m vysoký strom v severoamerickém národním parku „Sequoia“, jehož věk se odhadoval na 3800 let. Pro srovnání - nejvyšším stromem ČR současnosti byl jeden ze skupiny dvousetletých těptínských smrků u Kamenice. Měřil neuvěřitelných 58m. V roce 2003 podlehl vichřici. Zbylé okolní smrky převyšují výšku 50m.
...největší obvod kmene má cypřiš rostoucí u mexického města Oaxaca, jeho obvod, který dosáhl po odhadovaných 2000 letech svého života je 58m.
...jinan dvoulaločný sice zařazujeme mezi jehličnany, ale ve skutečnosti je jediným zástupcem skupiny rostlin primitivnějších než pravé jehličnany. Tento třetihorní relikt označil Charles Robert Darwin za „živou fosilii.“ Pochází pravděpodobně z jihovýchodní Číny. Do Evropy byl dovezen poprvé v roce 1727.
...metasekvoj byla považována za vymřelý strom a popsána podle nalezených fosilí, teprve v roce 1941 byla nalezena v Číně a až v roce 1945 se zjistilo, že živé stromy odpovídají popisům do té doby „fosilního“ rodu.
...za největší botanický objev (nejen) tohoto století označují odborníci nález živého majestátního jehličnanu nazvaného Wolemie vznešená, která byla objevena v roce 1994 v Austrálii. Tato rostlina žije na Zemi už 200 milionů let, možná i více, přežila dinosaury i dobu ledovou.
