Chov koní v Horkách
Staré arabské přísloví praví, že ,,nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu“.
Kůň má výhradní postavení mezi hospodářskými zvířaty.
Malý výlet do historie
Kůň byl původně malé stepní zvíře, zoologický řád: lichokopytník.
Rozšířen ve všech světadílech, kromě Austrálie.
Vývojová řada koní začátkem třetihor ve spodním eocénu formou nazvanou Eohippus (hiracotherium). Velikost lišky se znaky, které připomínaly předchůdce kopytníků-šelmy: krátkou hlavu, pružný klenutý hřbet. Na předních i zadních končetinách měl 5 prstů.
Další vývojové formy: Orohippus, Mesohippus, Meryhippus, Pliohippus, Hipparion. Vyvinutí až k jednoprsté formě rodu EGUUS – KŮŇ
Původ rodu koní: severní Amerika. Divocí koně v Americe žijící volně v přírodě se nazývají mustangové.
Tarpan - předek celé východní skupiny domácích koní
Kertak – předek skupiny koní mongolských, dodnes žijící kůň Převalský
Skupina koní orientálních - východních, koně teplokrevní
Skupina koní okcidentálních - západních, koně chladnokrevní
Skupina koní severských – nordických, shetlandský pony, huculský kůň a fjordský kůň.
Chovatelské pojmy
Plemeno - skupina zvířat téhož druhu
Skupina plemen: rozdělení do dvou skupin
- teplokrevníci – koně s všestrannou užitkovostí, lehčí, ušlechtilejší. Patří sem například: anglický plnokrevník, kůň kladrubský,
- chladnokrevníci - těžcí koně, tažní, mají klidný temperament
Anglický plnokrevník - prošlechtěné plemeno koní chované čistokrevnou plemenitbou, dosahuje nejvyšší možné rychlosti, dostihový sport
Polokrevník - teplokrevný kůň, jeden z rodičů je plnokrevník, nebo má plnokrevné předky
Čistokrevnost – označení zvířat, jejíž předkové z předcházejících generací se nepářily s příslušníky jiných plemen
Rodina – skupina zvířat potomků pocházejících od společného samičího předka
Plemenitba – cílevědomé rozmnožování koní, čistokrevná a křížení
Hřebec - samec koně od 4let, do 4 let hřebeček
Valach – vykastrovaný hřebec
Kobyla – kůň ženského pohlaví, která už měla hříbě
Klisna – samice koně starší 4 let
Hříbě – mládě kobyly
Některá současná plemena koní
- Anglický plnokrevník - dostihový kůň (hřebčíny Napajedla, Mimoň)
- Kladrubský kůň – naše původní plemeno koní, bělouš a vraník, národní kulturní památkou České republiky, chová se v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem (chov běloušů)
- Chov Starokladrubského vraníka - hřebčín Slatiňany
- Český teplokrevník
- Oldenburský kůň
- Hafling
- Frízký kůň
- Shetlandský pony
- Huculský kůň
- Slezský norik
- Českomoravský belgický kůň
Plemeno - evidováno v plemenné knize
Evidenci všech koní (i neplemenných) zajišťuje Národní hřebčín Kladruby nad Labem pro Českomoravskou společnost chovatelů, která byla Mze ČR pověřena vedením ústřední evidence všech hospodářských zvířat.
Hipologie - věda zabývající se koňmi
Kůň patří k původním největším obratlovcům, býložravcům, žijících v našich podmínkách.
Dokonale vyvinutá pohybová soustava umožňující útěk před nepřítelem. Rychlý běh umožňuje svalstvo zádě. Obrana zadními kopyty – kopání, hrábnutí předním kopytem a kousnutí. Pokud jde člověk do boxu, je nutné vždy na koně promluvit a nikdy nestoupat za zadní nohy koně.
Současné využití koní
Vyžití lidí ve sportu a volném čase.
Parkur, drezura, dostihy, voltiž, vozatajství, přehlídky a výstavy, western, práce v lese při stahování dřeva, hipoterapie (léčebná metoda)
Jezdecký sport – jezdectví
ČJF - Česká jezdecká federace zastřešuje jezdecký sport v české republice
Zařazení koně:
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: lichokopytníci (Perisodactyla)
Čeleď: koňovití (Equidae)
Rod: kůň (Eguus)
Reprodukce (rozmnožování)
Říje: ochota k páření, zapouštění klisen, délka trvání 5-8 dnů, většinou se opakuje se za 19-21 dnů
Březost: 333 dnů (11 měsíců)
Porod – ohřebení
Anatomie
Exteriér - označuje vnější vzhled zvířete, určuje je stavba těla, výška barva srsti, vrozené a získané odznaky, nasazení krku. Podle plemena koně jsou kladeny různé požadavky.
Zbarvení srsti - množství základního barviva (pigmentu) a obsah černého barviva (melaninu)
Základní barvy srsti
Ryzák, žluťák (isabela)
Plavák - žlutá srst různých odstínů (barva původních koní)
Hnědák – srst hnědá až červenohnědá, hříva a ohon černé
Vraník – srst černá na celém těle, černá i kopyta
Bělouš – srst po celém těle bílá, nebo převážně bílá, bílá hříva i ocas, rodí se jako černí a postupně vybělují
Strakoš – ryzák, hnědák, vraník po celém těle velké bílé skvrny
Fyziologie
Kůň má smysly bystřejší než člověk, nutné respektovat životní projevy koně, nervová soustava vyhovuje pro jeho život v přírodě,
Kůň má také vynikající zrak - barevné vidění
Ostrý sluch
Pohyblivé ucho – příjem zvukových vln ze všech stran, aniž by kůň otočil hlavu. Slyší několikrát víc než člověk, slyší zvuky, které lidské ucho nevnímá. Kůň varuje člověka tím, že dává uši dozadu (nebezpečí kousnutí).
Hmat - pomocí hmatných chlupů na horním pysku, kolem očí, kůže je sídlem smyslů pro hmat. V končetinách umožňuje rozeznat povrch, po kterém se kůň pohybuje.
Čich - nejdůležitějším smyslem, vyvinutý pro život ve stádě, orientace ve tmě pomocí čichu klisna najde hříbě, kůň pomocí čichu najde své místo ve stáji a při projevech pohlavního pudu.
Etologie – životní projevy koně
Znalost základních etologických vlastností je důležitá pro správný odchov koní, ustájení, výcviku a při pracovním využití koní. Problematika etiologie rozdělena do speciálních úseků, význam smyslových vlastností koní, inteligence, společné projevy koní, dorozumívání, pohlavní projevy,
Sociální prostředí a chování
Kůň je zvíře žijící ve stádech, různá velikost stáda, vůdcem skupiny bývá většinou nejvyspělejší klisna. U koně je známa bystrost všech smyslů, ostražitost. Různé postoje a výrazy mají komunikační úlohu, koně vydávají různé zvuky – ržání, frkání, odřehtávání.
Pohyb koně
Základní chody: krok, klus a cval
Nejpomalejší krok, rychlost koně v kroku je 6-8 km, klus při překonávání velkých vzdáleností, kůň vydrží klusat v terénu nepřetržitě 15 km, po krátkém oddechu může pokračovat
Cval je řada skoků pravidelně se opakujících, používá se při jízdě pod sedlem, při dostizích rychlost 60 km za hodinu
Co ovlivňuje výkonnost koně: genetické vlastnosti a podmínky prostředí
Tělesná stavba - exteriér, konstituce - odolnost, temperament - živý a klidný, určuje energii a vytrvalost, charakter (povaha) - stupeň ochoty podvolit se vůli člověka, vadný charakter se projevuje kopáním, kousáním je vrozený nebo získaný
Kondice - současný výživný stav koně
Výživa a krmení koní
Ovlivňuje správnou kondici koní.
Kůň má poměrně malý žaludek, proto se musí krmit třikrát denně.
Krmná dávka se sestavuje pro každého jedince
Rozdílné krmení hříbat, dospělých koní, březích klisen, sportovním koní, dostihových koní a tažných koní
Krmiva pro koně
Objemná krmiva
Luční seno - objemné statkové krmivo, tvoří základní část krmné dávky v letním a zimním období, obsahuje důležité minerální látky a vitamíny. Kvalita sena závisí na botanickém složení (skladba trav) , době sklizně a sušení. Vhodné také seno vojtěškové a jetelové.
Zelená píce - zelené krmení, závisí na botanickém složení
Travní porosty - vhodné podle složení travin
Pastva - biologicky hodnotné krmivo, nejpřirozenější pohyb pro koně
Krmné okopaniny- nejvhodnější krmná mrkev, obsahuje hodně karotenu, je chutná a má protiinfekční účinky.
Jadrná krmiva
Jadrná krmiva – zrniny z obilovin, luštěnin a olejnin
Nejvhodnější je oves, lehce stravitelný, důležitý pro dostihové koně, celý nebo mačkaný.
Cukrovarské řízky (vedlejší produkt při zpracování cukrové řepy)
Melasa
Pšeničné a žitné otruby (vedlejší produkt ze mlýnů)
Minerální krmné přísady
Krmná sůl - liz, důležitá v zimním období (Chlorid sodný)
Vitamínové a minerální doplňky
Napájení koní pitnou nezávadnou vodou
Ustájení - suché vzdušné stáje, dobře větratelné
- ustájení v boxech
- volné ustájení
- pastevní ustájení
Ošetřování koní – každodenní péče o koně
- Místování (výměna mokré podestýlky, podestýlání)
- Krmení koní
- Čištění koní – čištění srsti, včetně kopyt
- Péče o kopyta
- Zajistit dostatečný pohyb koně
Význam čištění koní:
Při denním čištění se srst koně zbavuje špíny, různých nečistot a prachu. Hřívu a ocas je třeba důkladně pročesat. Čištění je zároveň i důležitou masáží, která uvolňuje svaly koně a podporuje prokrvení celého těla. Pozor na poranění, kožní choroby nebo na nezvykle teplá a nateklá místa.
Zdraví a ochrana koní
Zákon na ochranu hospodářských zvířat proti týrání č. 246/92 Sb.
Zákon č. 166/ 1999 Sb. tzv. Zákon o veterinární péči
Vyhláška č. 208/2004 Sb. – Minimální standardy pro ochranu hospodářských zvířat
Vyhláška č. 192/2002 Sb. – Technické požadavky na stavby v zemědělství
Důležitým právním předpisem je vyhláška ministerstva zemědělství
Welfare: (pohoda zvířat) je zajištění základních podmínek života a zdraví zvířat a ochranu před fyzickým a psychickým strádáním.
Kůň žijící v pohodě je pěkný na pohled, vyrovnaný, příjemně temperamentní, ladně se pohybující, přátelský, ochotný člověku vyhovět.
Záchranné stanice pro koně
Organizace chovu koní v ČR
Chov a šlechtění v ČR zajišťují:
- státní hřebčince a hřebčíny
- soukromí chovatelé
ÚEK ČR = Ústřední evidence koní ČR Součást národního hřebčína Kladruby nad Labem
ASCHK ČR = asociace svazu chovatelů v ČR (www.aschk.cz)
Jockey Club ČR = registrace a označování anglických plnokrevníků (www.dostihy.cz)
Česká klusácká asociace- označování a registrace klusáků (www.czetra.cz)
V ČR tři státní podniky se soustředěným chovem koní:
- Národní hřebčín Kladruby nad Labem
- Zemský hřebčinec Písek
- Zemský hřebčinec Tlumačov
